VACULÍK
NEWS
Slušovický skluz | [18.12.2010]
Ještě při cestě do Slušovic jsem byl přesvědčen o tom, že se letošní Mikuláš rally pojede na mokru a vlastně jsem o tom nepochyboval ani při příjezdu do Slušovic. Následující husté sněžení však vyrobilo z Mikuláše nefalšovanou zimní rally.
Sněhovou nadílku jsem přivítal s povděkem, protože ta se stala významným pomocníkem pro 50 koní ukrytých pod naší kapotou. Nutno podotknout, že jsem ze zasněžené trati měl nejen radost, ale i značný respekt. Na auto jsme obuli jedinečné zimní pneu Vraník, čímž jsme si zajistili značnou výhodu oproti jiným posádkám používajícím pneu renomovaných značek. Tato výhoda se srovnala ve chvíli kdy pořadatelé povolili pneu z hroty :-)
Hned před startem 1 RZ nás potkal problém, když nám přestaly stírat stírače, což v hustém sněžení byl docela problém a celou soutěž jsme jeli s ne moc průhledným čelním sklem. Do RZ kolem dostihovky jsme vyrazili dost opatrně, přesto a nebo právě proto jsme vyráběli jednu chybu za druhou a hlavně série vracáků v první části okruhu nám moc nešla. Rychlejší pasáže pak byly docela v pohodě. Jak se ukázalo hřebíky soupeřů nebyly s přibývající projetou stopou až tak velkou výhodou a chyby asi nebyly až tak zásadní, o čemž svědčil 40.dosažený čas ze 60ti odstartovaných posádek. Během vložky jsme přišli k dost kurióznímu poškození auta, kdy se v celkem nepochopitelném místě zlomil hlavní nosník motoru a ten jsme sem tam tahali po zemi. Naštěstí byla naše Škoda 110L zkonstruovaná v době, kdy železe bylo železem a ne čínským zesíleným alobalem a to, že motor plandá na jediném zbylém úchytu nebyl ani poznat.
Na druhou vložku, kterou byla RZ Kopná, jsem se těšil. Klasická RZ namísto okruhové opičárny mě bavila rozhodně mnohem víc. Škoda jen její krátké délky. Trošku nám vadilo, že přes zasněžené sklo nebylo sem tam poznat kde končí cesta a začíná příkopa. Docela jsem také litoval, že cíl byl situován na horizontu a padák do Kašavy už byl jen jako dojezd do stopky. V plném závodním tempu by jsme si tu určitě užili spoustu zábavy.
V servise jsme zavařili nosník motoru (díky Petře!!!). Stírače se nám opravit nepodařilo, ba naopak se ještě zlomilo hlavní táhlo a tento problém vyřeší až kompletní „stíračová generálka“.
Druhý průjezd dostihovkou byl mnohem lepší a sami sobě jsme nadělili celou jednu minutu. Zejména v rychlých pasážích jsem začínal být s jízdou spokojený a mnohem líp se nám dařilo i ve vracácích. Trochu rozčarováni jsme byli se změn na trati, které se děly v průběhu RZ. V jednom kole jsme jeli po zkratce projetou ostatními posádkami, v dalším kole byla tato cesta zatarasena balíky pneumatik a odbočovalo se o cca 20 -30 metrů dál, v dalším kole byly pneumatiky poshazovány a jelo se zase jinudy.
Do poslední vložky jsme startovali s tím, že by bylo fajn dojet a nikde to nerozstřelit, čemuž jsme přizpůsobili jízdu. I tak jsme ale zajeli pro nás fantastický 27 čas v celkovém pořadí.
Velká, převelká škoda že délka RZ byla jen 25 km, klidně bych si dal líbit i 225km. Výsledné 33. místo absolutně pro nás bylo fajn výsledkem i když spousta posádek soutěž brala jako posezónní show.
